2. Recenze knihy -- Děti a hranice

 

Autor: Henry Cloud, John Townsend

Rok vydání: 1999 (2001)

Vydavatel: Návrat domů, Praha ČR, http://www.navrat.cz (Zondervan)

Počet stran: 202 (224)

Webová stránka autora: http://www.cloudtownsend.com

Jazyk vydání: anglický, český

Tuto knihu byste si měli přečíst v případě, že…

Chcete poskytnout svým dětem bezpečné prostředí k tomu, aby se naučily rozeznávat dobro od zla, nebezpečí od bezpečí, dobré od lepšího a život od smrti. Kniha vám také pomůže učit své děti přebírat zodpovědnost a rozvíjet charakter.

„V kostce“…

Kniha vysvětluje, jak vymezovat hranice ve vztahu k vašim dětem a pěstovat v nich charakter, který jim pomůže vést vyvážený, produktivní a naplněný život v dospělosti.

Hlavní myšlenky…

Když vymezíte svému dítěti hranice, necítí se méně, ale naopak více milované a v bezpečí. Na rodičovství je kromě jiného těžké tolerovat a snášet nenávist, kterou vaše dítě vůči hranicím má. Bude zkoušet vaši rozhodnost, aby poznalo realitu. Vaším úkolem je v těchto zkouškách obstát, ať už se jedná o hněv, trucování, záchvaty vzteku atd.

Je důležité vštípit dítěti, že každé jednání má své důsledky. Nepodléhejte emocím ani nesekýrujte. Buďte ke svému dítěti empatičtí, ale dbejte na to, aby ho nesprávné chování stálo příležitost udělat něco, co je pro něj důležité.

Dbejte na to, aby byly uplatněné důsledky přirozeným vyústěním přestupku. Pokud dítě chodí neustále pozdě k večeři, možná se bude muset jednou obejít bez jídla. Vždy dbejte na to, abyste předem stanovené důsledky dodrželi.

Důsledky by měly následovat po vážných přestupcích, jako je projev chování, u kterého hrozí, že se z něj vyvine špatný charakterový rys.

Důsledky by měly být uplatňovány okamžitě.

Mluvte se svým dítětem o jeho špatném chování ve chvíli, kdy nezlobí.

Dbejte na to, aby byla čestnost normou vašeho každodenního rodinného života, a stanovte jasné limity nečestnosti.

Jistě chcete, aby se ve vašem dítěti rozvíjela touha dělat, co je správné, a naopak se vyhýbat špatnému jednání z lásky k druhým lidem a Bohu.

Pomozte svému dítěti pochopit, že smyslem života není vyhýbat se bolesti. Nejde o to, utíkat před utrpením, ale o to, naučit se trpět správně.

Kroky…

Identifikujte charakterové vlastnosti, které chcete, aby vaše děti v dospělosti měly, a pomozte jim je rozvíjet už nyní (kdy jsou malé). Příklady vlastností, které stojí za to rozvíjet: láska, zodpovědnost, respekt vůči autoritám, iniciativnost (schopnost pouštět se do nových věcí), zralost, následování biblických pravd, život podřízený Bohu.

Vždy kombinujte hranice s láskou.

Když vymezujete svému dítěti hranice:

konkrétně definujte daný problém;

jasně mu sdělte, co od něj čekáte;

napište, co se stane, když dítě vaše očekávání nenaplní: přijde o svá privilegia atd. Trest by měl odpovídat přestupku. Například pokud vaše dítě chodí neustále pozdě k večeři, nebude jednoho večera jíst. Pokud vaše dcera neplní své domácí povinnosti, může přijít o výsadu, které se těší zbytek rodiny. Pokud začne dělat školní úkol na poslední chvíli, je možné, že dostane špatnou známku. Také formulujte pozitivní důsledky za úspěšné naplnění stanovených očekávání.

Citace…

„Čestnost začíná u rodičů, kteří jsou jejím příkladem, vyžadují ji od svých dětí a zajišťují jim bezpečné prostředí, ve kterém mohou čestnost uplatňovat. V podstatě všechny děti zapírají pravdu, pokud je nějak ohrožuje. Proto rodiče potřebují vytvářet kontext, ve kterém lze přirozený sklon dítěte k zapírání překonat. To vyžaduje citlivou rovnováhu mezi bezpečím a měřítky.“ (str. 34)

„Dávejte dětem svobodu, vyžadujte zodpovědnost, uplatňujte důsledky a při tom všem milujte.“ (str. 65)

„Dávejte člověku milost (nezaslouženou přízeň) a pravdu (strukturu) a dělejte to po určitou dobu. Potom je největší šance, že z tohoto člověka vyroste jedinec s dobrým charakterem. Milost zahrnuje podporu, zdroje, lásku, soucit, odpuštění a všechny vztahové stránky Boží přirozenosti. Pravda je strukturou života; říká nám, jak máme vést svůj život a jak život skutečně funguje.“ (str. 67-68)

Různé…

Pokud máte konflikt se svým dítětem, dejte mu najevo svou vstřícnost a lásku, ale zůstaňte dostatečně silní, aby si bylo vědomo toho, že vás jeho pocity nezahnaly pryč. Svou pýchu nechte stranou. Po skončení konfliktu navažte se svým dítětem pouto. Dejte mu najevo, že váš vztah je důležitější než daný konflikt. Vaše láska přetrvá i poté, co konflikt skončí.

Řešením nárokování (představy, že si něco zasloužíte) je pokora. Vaše dítě potřebuje vědět, že i když má legitimní potřeby, nemá na nic nárok.

Držte se vymezených hranic a buďte empatičtí vůči pocitům svého dítěte. Pokud nedovolíte, aby se vám do cesty dostal váš hněv, stud nebo ospravedlňování, nepřítelem bude daná hranice, nikoli maminka. Empatie vám umožní vyhnout se mocenskému zápasu se svým dítětem.

Jak kniha ovlivnila mé rodičovství…

Jednou z výzev rodičovství je tolerovat a vydržet nenávist, kterou má vaše dítě vůči vámi vymezeným hranicím. Bude zkoušet vaši rozhodnost, aby poznalo realitu. Vaším úkolem je v těchto zkouškách obstát, ať už se jedná o hněv, trucování, záchvaty vzteku atd. Mám sklony k přecitlivělosti a beru si věci příliš osobně, a proto mi tato lekce pomohla oddělovat své emoce a držet se svých hranic.

Když děti dělají špatná rozhodnutí, buďte empatičtí vůči jejich ztrátám. Např.: Je smutné, že si dnes nemůžeš hrát. Vím. Je mi líto, že o přijdeš o tuto příležitost. Nesnáším, když nemůžu udělat něco, co chci. Určitě máš hlad. Taky mi hodně vadí, když přijdu o jídlo. Je důležité být empatičtí a zároveň se držet svých vymezených hranic to vás přibližuje k vašemu dítěti v rámci uplatňované disciplíny.

Odměňujte dítě za: osvojení nových dovedností a výjimečný výkon. Je v pořádku odměnit dvouleté dítě za to, že se naučilo chodit na nočník. Neodměňujte dítě za: plnění požadavků odpovídajících jeho věku (jako jsou životní dovednosti) a dělání toho, co od něj čekáte (jako je práce). Myslím, že to je důležitý bod, protože děti jsou velmi často odměňovány za to, že dělají věci, které jsou samozřejmé. Naučilo mě to odměňovat je pouze v určitých situacích. V opačném případě si může dítě začít přirozeně nárokovat, co mu nepatří.

Nevzbuzujte v dítěti dojem, že máte raději to, co je na něm dokonalé, výkonné, než to, co je průměrné, nedokonalé. Mám sklony k perfekcionismu a bývám na sebe tvrdá a rozhodně nechci, aby se to projevilo ve výchově mých dětí! Tento bod se bude hodit, až se mé děti pokusí něco udělat a neuspějí pokud jim dám najevo, že je mám ráda úplně stejně jako tehdy, když se jim něco podaří, nebudou se bát zkoušet nové věci.

Uplatňujte stanovené důsledky. Je velmi snadné od toho upustit, když se na mě mé dítě podívá s uplakanýma očima, ale musím pamatovat na to, že mu nepomůže, když stanovené důsledky neuplatním.

© 2014 The Family Resource Library